Železniční trať Tisovec–Pohronská Polhora vznikla v roce 1896 za účelem propojení železářských průmyslových komplexů v Podbrezové, Hronci a Tisovci a jejich připojení na systém hlavních železničních tratí v údolí Pohroní. Zákonný článek č. k. X o její výstavbě přijal uherský parlament již 12.–15. března 1872, technická náročnost a následující hospodářská krize způsobily, že koncese na výstavbu a provoz byla vydána až v roce 1895. Získala ji na základě zákonného článku č. XXIX/1895 nařízením MO č. 44498/95 Vl. 21. skupina koncesionářů zastoupená Gejzou Kubínyim, Alexandrem Hoffmanem a Vilémem Quittnerem.
Trať byla vybudována ve dvou etapách: nejprve část Podbrezová–Pohronská Polhora a poté úsek Pohronská Polhora–Tisovec.
S ohledem na potřebu překonat velké převýšení terénu ve stísněných podmínkách trať překonávala horský hřeben přes sedlo Zbojská (725 m nad mořem) v délce 41,2 km. V nejstrmějších úsecích mezi stanicemi Pohronská Polhora a Bánovo dosahovala stoupání až 50,2 promile. Zde se na dvou úsecích poprvé v Uhersku uplatnila dvoulamelová ozubnice soustavy Abt mezi koleje s ocelovými pražci Heindl. Tento systém umožňoval přenos hnacích a brzdných sil mezi vozidlem a kolejí na ozubené kolo lokomotivy, které zapadalo do ozubeného hřebene v koleji. K tomu byl vybudován těžký svršek s kolejnicemi 34,5 kg/m, které dovolovaly osové zatížení až 14 tun. Celková délka úseků s ozubnicí byla 5,836 m. Mezi stanicemi Bánovo a Zbojská trať překonávala výškový rozdíl 166 m v délce 4,7 km. Složitý horský terén mohl být zdolán pouze díky rozsáhlým zemním pracím a vybudování mostů na překlenutí hlubokých údolí: na trati s poloměry oblouků pouhých 200 m byly dva velké mostní viadukty v obloukové trajektorii a několik dalších pozemních staveb, zejména kratších mostů a opěrných zdí, nejhlubší zářez dosahoval hloubky 20 m, nejvyšší násep výšky 13 m.
Na ozubnicové trati byly provozovány čtyři ozubnicově-adhezní lokomotivy třídy T Vib (od roku 1911 řada 41 MÁV, po roce 1924 měly označení ČSD 403.501 – 4), vyrobené lokomotivkou ve Floridsdorfu v roce 1896 (výr. č. 1014 až 1016) a v roce 1900 (výr. č. 1430). Na této trati přepravovaly osobní i nákladní vlaky.
V současnosti trať slouží k přepravě osob a k turistickým účelům. Parní provoz po ozubnicové trati normálního rozchodu je evropským unikátem.
