Železniční stanice Poděbrady

Poděbrady,

Kategorie:

Adresa:

Nám. T.G.Masaryka , 210/17
Družstevní, 1455, Poděbrady

290 01, Central Bohemian Region, Czech Republic

Kartografická data:

Společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) si vytkla za cíl spojit Vídeň a Berlín přes Znojmo, Havlíčkův Brod, Kolín, Nymburk, Mladou Boleslav a Děčín. Větší část této trati je dnes mimo hlavní železniční tahy. Původně vedlejší trať, takzvaná polabská dráha, z Nymburka přes Lysou nad Labem, Mělník a Střekov (Ústí nad Labem) do Děčína se naopak stala důležitou nákladní tepnou. Původní staniční budova v Poděbradech z roku 1870 odpovídala normáliím Rakouské severozápadní dráhy (jednopatrová budova třídy III.B). Po vybudování nové výpravní budovy byla původní upravena pro účely bydlení. Dochovala se do současnosti se stejnou druhotnou funkcí. V roce 1919 začala rozsáhlá výstavba poděbradských lázní a součástí urbanistického řešení bylo i nové umístění výpravní budovy. Ústřední částí nového lázeňského města se stalo rozlehlé parkové náměstí sahající od historického centra až k železniční trati. Jelikož první návrhy na novou budovu z roku 1924 nesplňovaly představy zástupců města, oslovilo ministerstvo železnic architekta Vojtěcha Krcha (1892–1966), který v letech 1919–1920 působil v odboru pozemních staveb ministerstva. Jeho projekt z roku 1928 byl realizován v letech 1929–1931 firmou A. Kratochvíl a Ing. J. Veselý z Pardubic. Vojtěch Krch rovněž navrhl nádražní budovy v železničních stanicích Hněvice u Štětí (1919–1922), Česká Třebová (1920–1924), Štrba na Slovensku (1928), Roudnice nad Labem (1930–1932) a budovu ředitelství Československých státních drah v Olomouci (1926). Poděbradskou nádražní budovu čp. 210/17 tvoří železobetonová konstrukce s cihelným zdivem. Vyznačuje se propracovanou kompozicí a důrazem na přehlednost provozu. Objemy jednotlivých částí odpovídají vnitřní funkční skladbě. Základem je monumentální patrová odbavovací hala, v níž se dochovaly původní lavice a nápisy. Na odbavovací halu navazuje na východní straně dvoupatrový obytný dům čp. 1455 pro zaměstnance s kancelářemi v přízemí a na západní straně nižší nádražní restaurace zakončená prosklenou půlkruhovou apsidou, která je umístěna na osu podélného parkového náměstí. Výrazným architektonickým prvkem jsou horizontály pásových oken bočních lodí odbavovací haly a přístřešků nad vstupy a nad nástupištěm. Vstup do odbavovací haly doprovází žulový reliéf s československým státním znakem od Karla Štipla (1889–1972). V interiéru haly je instalována bronzová socha Elektrifikace železnic od Jana Kodeta (1910–1974) a okna byla později doplněna sklomalbou Rudolfa Gajdoše (1908–1975). Krchovo poděbradské nádraží představuje vynikající ukázku československé funkcionalistické architektury a jedno z prvních funkcionalistických nádraží u nás. Zároveň je důležitou stavbou celého souboru moderní architektury lázeňského města. Od roku 2010 je poděbradské nádraží památkově chráněné.

Současná galerie

Photos by:

Jan Červinka

Historická galerie

1, 2 – scan: Zprávy veřejné služby technické XIV, 1932, pp. 180–184
3 - 5 – photo Tereza Kaňková (2013)