První vlak do stanice Velika Kikinda přijel 15. listopadu 1857, kdy byla uvedena do provozu železniční trať Segeď–Velika Kikinda–Temešvár, postavená rakouskou Společnosti rakouských státní dráhy (STEG), založenou pařížskou a vídeňskou pobočkou bankovního domu Pereirů. Tato trať byla součástí trati Vídeň–Bratislava–Pest–Segeď–Velika Kikinda–Temešvár–Bazijas, která spojovala střed Evropy s jihovýchodními regiony.
V archivních dokumentech je zaznamenáno, že v roce 1857 byla zamítnuta žádost města Veliki Bečkerek, střediska okresu, o vybudování další železnice do Kikindy. Velikokikindské úřady vyhodnotily, že na to není vhodná doba, protože ještě nebyly uhrazeny náklady na vyvlastnění pozemků pro předchozí trať, takže nechtěly další prostředky vynakládat. Přestože byla Velika Kikinda po desetiletí spojena s významnými centry monarchie, spojení s centrem župy mělo velký význam, ale zákon o výstavbě trati Velika Kikinda–Veliki Bečkerek byl přijat a schválen až v roce 1881. Železnice byla postavena jako místní trať, pro rychlost 45 kilometrů za hodinu. Do provozu byla uvedena 8. července 1883.
Výstavba těchto dvou tratí zahájila prudký rozvoj města Kikinda především z hlediska průmyslu, o čemž svědčí mimo jiné nedaleký parní mlýn nebo rodinná cihelna Bohn.
V letech 1883 až 1972 projížděly Kikindou důležité mezinárodní vlaky, mezi nimiž vyniká slavný Orient Express. Ale i předtím jezdily vlakem přes toto město významné osobnosti. Například v rakouský císař František Josef, když se roce 1869 vydal otevřít Suezský průplav, přenocoval právě v tomto městě.
Železniční stanice a výpravní budova v Kikindě byla postavena podle tehdy platných standardních projektů. Hodnotu tohoto nádraží umocňuje i to, že jeho rozšíření navrhl Ferenc Pfaff, který na přelomu 19. a 20. století v tehdejším Maďarsku stavěl a rozšiřoval velké množství železničních stanic a dodal jim zvláštní, rozpoznatelný ráz. Budovu tvoří přízemní podélné křídlo patrovými pavilony na obou stranách. Směrem ke kolejím se podél něj rozprostírá veranda a na opačné straně vystupuju střední rizalit s hlavním vstupem. Fasáda je zdobena neomítnutou cihlou, která zdůrazňuje pilastry a římsy, oculi se objevují ve štítech pavilonů a středního rizalitu. Původní funkční schéma sleduje následující využití: byty a pokoje pro železniční personál, kanceláře, čekárny a další zázemí pro cestující.
Doprava byla na úseku Segeď–Kikinda pokračovala do roku 1944, kdy byl zbořen most přes Tisu. Mezinárodní provoz na úseku Kikinda–Žombolj byl 1. září 2014 z finančních důvodů přerušen.
Nádraží stále slouží svému účelu, je stále udržováno a před několika lety bylo renovováno, do značné míry s respektem k jeho architektonické hodnotě. Výpravní budova je dochována ve stavu, který odpovídá Pfaffovu projektu rozšíření z konce 19. století. Byla a zůstává nejreprezentativnější stanicí na trati Kikinda–Zrenjanin. Součástí areálu nádraží bylo velké množství objektů, které sloužily k zajištění plynulého fungování dopravy. Některé stále slouží své původní funkci, některé dostaly nové využití a některé postupem času zanikly.
