První dětská železnice na světě byla otevřena v Moskvě v Sovětském svazu v roce 1932. Následovala dětská železnice otevřená v Tiflis (nyní Tbilisi, Gruzie) v roce 1935 a poté 15 dalších až do konce druhé světové války. V 50. a 60. letech 20. století se zemích Východního bloku začaly stavět dětské železnice podle sovětského vzoru.
V Maďarsku padlo v roce 1947 státní rozhodnutí o zřízení dětské železnice provozované Maďarskými státními drahami (MÁV). Zvažovalo se několik lokalit (např. Gödöllő, Markétin ostrov, Népliget) a nakonec byly vybrány Budínské vrchy, protože mezitím padlo rozhodnutí o založení Pionýrské republiky (resp. Pionýrského města) v Csillebércu, kam by přístup mohla zajistit dětská železnice.
Stavba železniční trati o rozchodu 760 mm byla zahájena 11. dubna 1948 a první tříkilometrový úsek mezi Széchenyihegy a Virágvölgy byl slavnostně otevřen 31. července 1948. Dětská železnice se tehdy jmenovala Pionýrská železnice a obsluhovali ji pionýři v železničních uniformách, vyškolení instruktory MÁV. Na tento den byla naplánována také inaugurace Pionýrské republiky, postavené za pár týdnů v červenci.
Trať byla v následujících letech rozšiřována ve dvou fázích. Do června 1949 byla jednokolejná trať dokončena do Szépjuhászného (6,7 km) a do 20. srpna 1950 do Hűvösvölgy (11,2 km). V roce 1951 bylo za konečnou stanicí Hűvösvölgyi postavena nová kolejová harfa a tříkolejné depo, vybavení stanice Széchenyihegy poté sloužilo k dennímu skladování vozidel a zimnímu skladování letních vozů.
Dětská železniční trať provozovala řadu lokomotiv, souprav a osobních vozů, jako jsou parní lokomotivy řady 490, dieselové lokomotivy MK48 a MK49 a motorové vozy Bamot. Od roku 1973 trakci zajišťují lokomotivy Mk45 (L45H), ale při zvláštních příležitostech se používají i starší parní a dieselové lokomotivy a vagony.
Největší počet cestujících dosáhla dětská železnice v roce 1961, kdy měla kolem 800 000 cestujících. Útlum nastal v letech po změně režimu a následném přejmenování na Dětskou železnici, kdy v roce 1993 přepravila pouhých 94 000 cestujících. Od té doby se čísla zlepšila, roční počet cestujících se stabilně pohybuje mezi 300–400 tisíci.
Budapešťská dětská železnice je svého druhu jedinečná. V roce 2015 byla zařazena do Guinessovy knihy rekordů: se svou tratí 11,7018 kilometrů je nejdelší železniční tratí světa, na níž dopravu a odbavení zajišťují děti.
