Wrocław Główny je největší a nejdůležitější osobní vlakové nádraží ve Vratislavi na jihozápadě Polska. Nachází se na křižovatce několika důležitých tratí a je největším nádražím v Dolnoslezském vojvodství i v Polsku z hlediska počtu odbavených cestujících. Stanice byla postavena v letech 1855–1857 jako výchozí bod Hornoslezské dráhy (Oberschlesische Eisenbahn) a také trati z Breslau do Glogau přes Posen. Nahradila dřívější komplex nádraží Hornoslezské dráhy (Oberschlesischer Bahnhof), postavené v letech 1841–1842. Jeho projektantem byl pruský královský architekt Wilhelm Grapow a v polovině 19. století se nacházelo při jižním, tehdy ještě nezastavěném okraji města. Po dokončení stavby v polovině 19. století mělo nádraží pouze jedno nástupiště, ale nástupištní hala byla dlouhá asi 200 metrů a byla považována za jednu z největších staveb tohoto druhu v Evropě. U vchodů byly úschovny zavazadel, telefonní a telegrafní zařízení, v nádražním komplexu byla dále restaurace, tři čekárny (1., 2. a 3. třídy) a oddělené prostory pro VIP osoby.
Koncem 19. století, kdy vláda Německého císařství mohutně investovala do výstavby železnic, bylo nádraží rozšířeno. Ceny nemovitostí v okolí nádraží rostly, protože město se začalo rozvíjet směrem na jih. V roce 1899 byla zahájena výstavba pěti nových nástupišť, jejichž počet v následujících letech vzrostl na třináct, v letech 1899–1904 pak byla přestavěna fasáda hlavní haly. Mezi lety 2010–2012 proběhla rozsáhlá rekonstrukce nádraží v rámci příprav mistrovství Evropy ve fotbale Euro 2012.
