Výtopna Kořenov

Kořenov,

Kategorie:

Adresa:

~ 806. Kořenov

468 49, Liberec Region, Czech Republic

Kartografická data:

Železniční stanice Kořenov (Grünthal) se nachází na trati Tanvald – Kořenov – Harrachov. Původní železniční trať byla postavena v letech 1900–1902 a zahrnovala ozubnicové úseky, několik tunelů, mostů a areál železniční stanice Kořenov s výtopnou. Ta sloužila jako koncová stanice ozubnicové trati Liberecko-jablonecko-tanvaldské dráhy (RGTE) z Tanvaldu do Kořenova, která spojovala Jablonecko a Liberecko s uhelnými pánvemi ve Slezsku. Na necelých sedmi kilometrech své délky trať překonává výškový rozdíl 235 metrů. V Kořenově se napojovala na trať Královské Pruské dráhy (KPEV), která pokračovala do města Jelenia Góra (Hirchsberg). Dnes trať Českých drah končí v Harrachově. Součástí staničního obvodu v Kořenově je hlavní staniční budova, vodárna, točna, depo čp. 806, dílny a bývalá ubytovna celníků čp. 803. Budova lokomotivního depa (výtopny) byla v železniční stanici Kořenov postavena v roce 1903. Stanici vyprojektoval architekt Eduard Krammer pro Liberecko-jablonecko-tanvaldskou dráhu a Císařské pruské dráhy. Od roku 1945 do roku 1987 výtopna sloužila Československým státním dráhám. V roce 1987 se pod náporem sněhu zřítila střecha a budova chátrala. Koruny zdí byly poté částečně sanovány a vznikla projektová dokumentace na obnovu a opětovné zastřešení výtopny. V roce 2015 se spolku místních nadšenců podařilo získat finanční prostředky s podporou grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska na projekt Zubačka – unikátní živé kulturní dědictví Jizerských hor a Krkonoš. Obnova zahrnovala nové zastřešení, sanaci kamenného zdiva a repliku vrat. Bývalá výtopna slouží jako depo funkčních historických ozubnicových lokomotiv, opravárenské dílny a nachází se v ní muzejní sbírka historických železničních vozidel. V roce 2016 byla obnova výtopny oceněna zvláštní cenou Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro a o tři roky později byla Výtopna Kořenov oceněna v soutěži Karla Hubáčka, stavba Libereckého kraje, druhým místem v kategorii občanské a průmyslové stavby. Staniční budova, vodárna se studnou, výtopna, točna, váha a obrysnice jsou zapsány v seznamu kulturních památek.

Současná galerie

1 - 6 – photo Jan Zikmund (2021)
7, 8 – photo Benjamin Fragner (2020)
9, 10 – photo Pavel Vlček (2020)

Historická galerie

1, 2 – archive of the Research Centre for Industrial Heritage FA CTU Prague (undated)
3 – archive of Ivan Lejčar (undated)
4, 5 – photo Jiří Střecha (2006)