Masarykovo nádraží

Praha,

Kategorie:

Adresa:

Havlíčkova, Hybernská, 1014, 2086, 1221, Praha 1-Nové Město

110 00, Prague Capital, Czech Republic

Kartografická data:

Koncepci a polohu prvního nádraží v Praze a jeho napojení na nově budovanou Severní státní dráhu (NStB) z Olomouce do Drážďan navrhl vrchní inženýr státních drah Jan Perner (1815–1845). Nádraží rozdělil na dvě části: vnitřní s pěti kolejemi pro osobní a nákladní vlaky a vnější s provozními budovami, výtopnou, remízou a dílnami. Obě části byly rozděleny pásem městských hradeb se šesti branami, které se kvůli bezpečnosti na noc zavíraly. Stavba nádraží byla zahájena v listopadu 1844 a první vlak sem dorazil 21. srpna 1845 a od 1. září byl zahájen pravidelný provoz. Architektonické řešení odbavovacích budov ve stylu pozdního klasicismu bylo dílem rakouského drážního architekta Antona Jünglinga (1798–1888), který navrhl i obslužné budovy ve střídmějších formách. Stavební práce provedly firmy Adalberta Lanny (1805–1866) a bratří Kleinů, které měly na starost i realizaci nedalekého Karlínského viaduktu. Ten se jako část větve NStB z Prahy do Drážďan budoval v letech 1846–1849 podle projektu Aloise Negrelliho (1799–1858) a se svou délkou 1120 metrů byl do roku 1910 nejdelším mostem ve střední Evropě. Kvůli rostoucímu rakouskému státnímu dluhu byla NStB v roce 1855 prodána konsorciu francouzských firem, Rakouské společnosti státní dráhy (StEG), která nádraží po zboření městských hradeb přebudovala, rozšířila kolejiště a modernizovala vybavení. Tyto práce vedl stavební ředitel StEG August de Serres-Wieczffinski (1841–1900). V letech 1862–1868 proběhly další přestavby, při které nádraží dostalo novou prosklenou odjezdovou halu a dle původních Jünglingových plánů byla přistavěna nárožní budova s restaurací. V letech 1893–1894 pak byla odjezdová budova rozšířena o poštu, kterou v roce 1922 přestavěla stavební firma V. Nekvasil. Poslední výraznější architektonické vrstvy pocházejí z let 1938–1945, kdy byla odbavovací budova podle projektu Antonína Parkmana (1898–?) upravena v duchu pozdního funkcionalismu. Památkově chráněné avšak chátrající odbavovací budovy sice prošly v devadesátých letech rekonstrukcí, ale v souvislosti s plánovanou novou výstavbou v atraktivní části centra Prahy se uvažovalo o demolici celého nádraží. Tu se nakonec podařilo odvrátit a od roku 2012 probíhá postupně v několika fázích revitalizace všech budov. V následujících letech čeká nádraží kompletní přestavba nástupišť v souvislosti s dnes již probíhající transformací celého území. Areál dílen a výtopny, rovněž památkově chráněný, byl v roce 2002 předán Národnímu technickému muzeu, které zde připravuje nový expoziční projekt – Muzeum železnice a elektrotechniky.

Současná galerie

Photos by:

1, 4-6 – photo Lukáš Beran (2012)
2, 3, 7, 8, 10 – photo Jan Zikmund (2011)
9 – photo Lukáš Beran (2020)

Historická galerie

1, 2 – archive of the Research Centre for Industrial Heritage FA CTU Prague (undated)
3 – scan: Pavel Schreier – Jan Kofroň – Václav Sosna, Masarykovo nádraží. 150 let železnice v Praze, Prague 1995, p. 11 (undated)
4 – scan: Milan Polák, Praha a železnice. Nádraží, nádražíčka a zastávky, Prague 2005, pp. 171 (1870)
5 – scan: Milan Polák, Praha a železnice. Nádraží, nádražíčka a zastávky, Prague 2005, pp. 170 (1916)